V davu přesně víš, kdo jsi. Ty víš, kdo jsi. Znáš své jméno, znáš své akademické tituly, znáš své povolání; víš všechno, co je potřeba pro tvůj pas nebo občanský průkaz. Ale ve chvíli, kdy vystoupíš z davu, jaká je tvá identita, kdo jsi? Náhle si uvědomíš, že nejsi své jméno – tvé jméno ti bylo dáno. Nejsi svou rasou – jaký vztah má rasa k tvému vědomí? Tvá pravá podstata není hinduistická ani muslimská; tvé bytí není omezeno žádnými politickými hranicemi nějakého národa; tvé vědomí není součástí žádné organizace ani církve. Kdo jsi?
Náhle se tvá osobnost začíná rozplývat. A právě z toho pramení strach: ze smrti osobnosti. Teď budeš muset objevovat znovu od začátku. Poprvé si budeš muset položit otázku, kdo vlastně jsi. Budeš muset začít meditovat nad otázkou: „Kdo jsem?“ – a objeví se strach, že možná vůbec nejsi. Možná jsi nebyl ničím jiným než souhrnem všech názorů davu, možná jsi nebyl ničím jiným než svou osobností.
Nikdo nechce být ničím. Nikdo nechce být nikým. A přitom je ve skutečnosti každý nikým.
Osho