Kočkologie
Můj milý deníčku,
jen jsem se vyhrabal z jedné virózy, už jsem chytil další, tentokrát se projevila jako obtěžující zadní rýma. Začala v pondělí, to jsem nešel do sauny na Slovanech, neboť mi uniklo, že už je otevřena, možná bych ji ještě zastavil. V pátek jsem i přesto jel po třech týdnech domů do Fr.L. Vlak z Plzně vyjel s mírným zpožděním, postupně se ho dařilo stáhnout, takže z Mariánských Lázní jsme již vyjížděli na čas, jenže nás zastavili před Valy a tam jsme stáli deset minut. Už jsem si říkal, že tentokráte napíši ČD sprostý dopis, co že to jako mělo znamenat, neboť výhodný autobus na sídliště v 19.34 mi pochopitelně ujel. Jenže se ukázalo, že jsem zapomněl na budování nových parkovacích míst a tudíž že výhodný autobus na sídliště vůbec není výhodný, neboť na žádné sídliště ve skutečnosti nejede, alebrž jede na nádraží, no ale to už rovnou mohu jet vlakem. Náhradní autobus, měl také zpoždění 10 minut, což ovšem výhodné nebylo ani trochu, mne dovezl na nejbližší možnou zastávku, a protože jsem na zpoždění vlaku tentokráte vydělal, žádný dopis posílat nebudu, neboť šlo o řízení osudu. Rýma mi slezla na průdušky, v noci jsem nemohl spát kvůli kašli, navíc mne začalo pobolívat oko, nakonec jsem si všiml, že mám oteklé horní oční víčko. Ach ouvej. Na zahradě jsem objevil velice nemilou věc. Letos poprvé strupovitost jabloní překonala rezistenci u odrůdy Melodie; takže konec krásných zdravých jablek. Už někdy kolem roku 1995 jsem byl upozorněn, že se tak nevyhnutelně jednou stane, ale tak nějak jsem začal doufat, že se toho už nedožiji. Stříkat je nebudu, ani chemií, ani výluhem z přesličky, a že jí mám plnou zahradu. Tráva je spálená, to v Podbeskydí je všechno krásně zelené. Byl jsem pár dní na dovolené u Petrových rodičů, i s dětmi. Všichni jsme zajeli do palírny, mne to docela zajímalo, děti vůbec; ty se obludně nudili; totiž, dělali úplně to samé, co by dělali doma, koukali do MT, ale museli při tom ležet na dece na nízkém trávníku, hotové týrání. Jinak v palírně jsem se dozvěděl, že třikrát pálená pálenka obvykle neznamená, že se pálenka pálila třikrát, nýbrž, že v palírně mají zvláštní druh kolony se třemi nad sebou umístěnými komorami, jež napodobuje právě trojí vypálení. Zvětšené koupací jezírko u Petrových rodičů je nakonec celkem fajn, jen děti už moc nebaví, no mlátí s nimi puberta. Zato jsem se na něm, jak jsem ležel na lehátku, pěkně opálil. Bylo to opravdu příjemné. Mimo výlet do palírny jsme jen s Petrem podnikli výstup na Velký Javorník, 918 m n.m., s pěknou rozhlednou s kruhovým výhledem zvláště na Beskydy a do Moravské brány. Já jsem se ovšem především pokoušel najít krtičník žláznatý, karpatský druh spíše horských a podhorských poloh. Měl růst na louce pod chatou na Javorníku. Louka tam je, ale posečená, případně zarostlá omějem moravským. Naštěstí se nám podařilo najít správný krtičník podél značené stezky od asfaltové cesty směrem k vrcholu. Alespoň jednu novinku se mi letos podařilo najít. A navíc na stezce pod asfaltkou jsem viděl několik odkvetlých vemeníků dvoulistých. Bylo krásně a vůbec to byl vydařený výlet, i když nahoru směřovala celá procesí a závěrečný výstup byl dlouhý a prudký. Zato návrat do Prahy byl strašný. Ve směru na Brno byla za Rohlenkou nehoda, navigace poradila objížďku, ale i ta už byla zacpaná, naštěstí ale těsně před tím, než jsme k místu nehody dorazili, tak dálnici zprůjezdnili, my se na ni mohli vrátit a dál už se jelo celkem v pohodě. Nezlobilo ani Brno, ani opravovaný nejstarší most. Pračka je spravena, starý pan opravář ji dokázal opravit, aniž by se musela shánět nová přístrojová deska, prý za 3500 KČ, takhle mne to celé stálo 1200 KČ i s prací. Pravda, ještě mne to stálo nemálo hodin z fondu pracovní doby. Musel jsem se domů dostavit na 15 hodinu, jenže ouha, opravář dorazil až v 16.15. V noci jsem toho moc nenaspal, nejprve jsem nemohl usnou kvůli ucpanému nosu, pak jsem v noci sbíral prádlo z balkónu, neboť přišla bouřka, dokonce i trochu pršelo a to i přes to, že jsem zaléval zahradu, no a nad ránem jsem dostal záchvat kašle.
Už chlapci spustili novou verzi webu, prý se zatím nechystají starou odpojit; avšak mám nemilou předtuchu, že do roka a do dne, bude se starou verzí veta. Už zase přijdu o deníček.
Po delší přestávce:
S nástupem srpna udeřila další vlna veder, v Plzni bylo opět přes 40 stupňů, ve Strážnici také, což byl dokonce rekord pro Moravu, a já se po poledni zrovna ten den rozhodl cvičit na slunci tai-či. No, řeknu ti, můj milý deníčku, že mi těch 20 minut bohatě stačilo, dokonce jsem se musel přinutit cvičení dokončit a mnoho nechybělo a čvachtal jsem v botách, jak nás kdysi strašil cvičitel po návratu z Číny. Co ale bylo nejzajímavější, měl jsem nepříjemný pocit, že ve stínu je stejně hnusně jako na slunci.
S Petrem jsme byli třikrát po sobě na Bolevci. Poprvé bylo málem zima, byli jsme tam málem sami, zato se ve vodě producírovala bílá volavka a snažila se lovit rybky. Moc jí to nešlo, byla celkem drobná a ještě mne zaujalo, že měla nápadně placatý krk. Nejvydařenější byla návštěva třetí, byli tam dva postarší pánové, no docela po nás pokukovali a zjevně tam byli spolu. Nicméně se nevyjádřili. A byli tam i další zajímaví týpci. Na druhou návštěvu jsem se opozdil, neboť jsem po pěti letech opět platil pokutu, že jsem si nestihl vyměnit plzeňskou kartu za novou. Už to stojí 300 KČ, naštěstí ve středu do 17 hodin se mi podařilo celý proces vydání nové karty a zrušení pokuty v plné výši stihnout a to i poměrně rychle. A stihl bych to býval ještě rychleji, kdyby revizorka nebyla tupá kráva, ale konečně nikdo rozumný revizora dělat nebude, že. Do pondělní sauny jsem se nakonec dostal, bylo tam i přes léto dost lidí a také jeden, řekněme šestnáctiletý mladíček se svým otcem. No mohl jsem si ho dobře prohlédnout. Petr navštívil, na revanž, Fr.L., takže jsem mu mohl ukázat mužské akty naprosto zapomenutého malíře, českého Němce, jistého Pontiniho; tuhle se někdo pokoušel prodat jeho obraz v internetové aukci za příznivou vyvolávací cenu 12500 KČ. Obraz na obrázku vypadal celkem mile. Vytáhl mé rodiče do hospody; otec držkoval, ale nakonec byl rád, že má nějakou změnu.
Oko se zatím moc nelepší, zkouším oftalmoseptonex a řepík.