Zatím spíše jen pokec, ale kdo ví, jestli to nebude něco víc, než jedno kafe?!
Povaha:Introvert Extrovert
Dochvilnost:Nedochvilný Dochvilný
Zženštilý:Vůbec Hodně
Technický typ:Vůbec Hodně
Pohled na svět:Pesimista Optimista
Požitky:Idealista Materialista
Noční život:Domácí typ Párty typ
Ani dnes není úplně snadné oslovit na ulici sympatického muže. V první moment je málo kdy jasné, jestli z toho bude káva, rozpačité ticho, nebo vysvětlování, že se opravdu neptal na cestu. Tak to zkouším tady.
Hledám především přátelství. Případné sympatie vítány, a pokud z toho časem vyroste společný život, tím lépe. Vztah ovšem nepovažuji za položku, kterou si odškrtneme po třetí zprávě. Ten se tvoří.
Rád bych tu potkal muže se smyslem pro humor, se kterým se dá dobře pokecat, nehlídat čas, třeba i ráno u snídaně, kdy ještě nejsme úplně připraveni reprezentovat vlastní osobnost.
Nemusíme mít společné všechno. Pokud tě ale baví literatura, historie, umění, filozofie, čajová kultura, astrologie, tarot, fotografie, deskovky, šachy nebo politika, nejspíš se máme od čeho odpíchnout. Stačí něco. Celý seznam není přijímací zkouška a z tarotu tě zkoušet nebudu. Bude fajn, když to bude aspoň něco z toho nebo to co baví a naplňuje tebe.
Baví mě i docela obyčejné věci. Káva, divadlo, galerie, knihovna, bowling, výlet, hospoda s přáteli, procházka městem, po nábřeží nebo parkem. A také být spolu doma, aniž bychom museli každých dvacet minut vytvářet ,,nezapomenutelný zážitek.“
Neseď pořád doma. Pojď se potkat. Pár vět na začátek stačí. Zbytek ukáže setkání a čas. Ze čtyř set smajlíků se totiž společná vzpomínka skládá dost obtížně.
Koho bych tu rád potkal
Je mi blízká myšlenka přátelství, které nevzniká kvůli užitku, ale jestli máš někoho rád, chceš s ním být a to dobré přichází samo. Bez výběrového řízení na životního partnera a bez předběžné kalkulace výhod.
Za tvoje plus považuji:
• Dokážeš se skutečně sejít. Umíš se zvednout z gauče a případně překročit i druhý břeh Vltavy. Pas snad nebude potřeba.
• Máš děti? To mi nevadí. Pokud máš také manželku, buď prosím už rozvedený. Do vedlejší role v cizím manželství se nehlásím.
• Nejsi chcimír, trumpista ani nadšený šiřitel konspiračních teorií. Nevolíš ANO, SPD, Motoristy, Stačilo! a podobné proruské či údajně „vlastenecké“ spolky. Panslavismus totiž určitě není můj životní program a Kreml rozhodně nepovažuji za centrum duchovní obnovy Evropy. Politicky se nemusíme shodnout v každé čárce, ale některé hodnotové rozdíly nepřeklene ani velmi dobrá káva.
A teď trochu intimně, ať si ušetříme nedorozumění
Nejsem medvěd ani sub. Fetiše a BDSM mě nelákají. Nehledám karikaturu ženy, lokaje, otroka ani někoho, koho bych měl nebo chtěl vychovávat.
Rád potkám dospělého muže (věk nerozhoduje), který stojí o druhého dospělého muže.
Nechci si psát o sexu.
Pro jistotu ještě jednou, protože tato věta bývá zřejmě zobrazována neviditelným inkoustem: nechci si psát o sexu.
Nebere mě to. Erotickou korespondenci nepěstuji a penis není jediné, co mohu nabídnout, ani jediné, co očekávám.
Sex tu nehledám. Jsem ovšem muž činu, takže pokud mezi námi nastane správná konstelace… pokračování už jistě zvládneš bez nápovědy.
Tou konstelací myslím sympatii, důvěru a lásku.
Potřebuji mít toho druhého rád, vážit si ho a vědět, že je to vzájemné. Když něco z toho chybí, může z toho být přátelství. Také dobrý výsledek.
Rád bych zkrátka potkal člověka, se kterým si budeme rozumět intelektuálně i fyzicky. Někoho, s kým nás bude těšit rozhovor i blízkost.
Moje červené vlajky
Drogy, přemíra alkoholu, arogance, promiskuita, vulgarita a zanedbávání sebe sama jsou pro mě za hranicí. Stejně tak opačný extrém, kdy se do vztahu vedle tebe a tvého ega už nikdo další nevejde.
Nepotřebuji, abys mi dělal otroka nebo hrál roli poslušné ženy v domácnosti. A nemusíš mě získávat svíčkovou o šesti chodech. Na rande mi stačíš ty. Ke společné večeři klidně tousty.
ANO, vím, že láska možná někomu prochází žaludkem, ale ne mě. Na to mám jiné orgány a vím, že v žaludku se to dlouho nezdrží.
Vařit můžeš samozřejmě rád. Jen bych byl nerad, kdybychom si spletli partnerství s konkurzem na domácí personál.
Malý průvodce první zprávou
Moje fotka je aktuální. Zachycuje mě v tomto životě a přibližně v této geologické epoše.
A teď ke komunikaci. Samotné „ahoj“ mi nevadí. Je to slušný začátek. Horší je, když po něm následuje ticho a já mám zřejmě sám obstarat scénář, režii i oba účastníky rozhovoru.
Pro usnadnění nabízím odpovědi na zdejší seznamovací klasiku:
„Jak se vede? Máš se? Jak je? Co jinak?“
To už je skoro existencialismus. Nějak se mám, nějak je, ale s trochou konkrétnosti se dostaneme dál.
„Co hledáš?“
Celkem často hledám klíče. Jinak knihy, důkazy, fakta, informace, občas kočku a někdy vhodná slova. Tady bych rád potkal muže, se kterým nám bude dobře. Už to ale neprožívám jako pátrací akci celostátního významu.
„Co máš rád?“
Zajímavé myšlenky, dobré jídlo, genius loci, chytré a moudré knihy, umění, příběhy a lidi, kteří mají co říct (samozřejmě tím myslím i ženy). Příjemné a inspirativní muže obzvlášť.
„Sex?“
Ano, ten pojem znám. Ale na zahájení rozhovoru mi to připadá poněkud chudý. Viz výše; příslušnou kapitolu jsem nepřidal jen kvůli rozsahu.
Nemusíš přitom vymýšlet geniální první větu. Klidně napiš, co tě zaujalo, co právě čteš, co tě rozesmálo nebo kam bys mě vzal na procházku. Něco, na co se dá navázat jinak než dalším otazníkem či smajlíkem.
Kvůli mně opravdu nepotřebuješ doktorát ani maturitu. Úplně stačí, když dokážeš mluvit o něčem, co tě baví, naplňuje a čím žiješ. Zvídavost a vlastní myšlenka mě potěší víc než titul před jménem.
Pokud ale bezpečně ovládáš pouze smajlíky, zkratky a jednoslovné odpovědi, asi si moc nepopovídáme.
I šachový pěšec má po prvním tahu víc možností.
Pořád věřím, že je koho potkat. Tak jestli máš chuť na skutečné setkání, trochu humoru, dobrý rozhovor a případně i něco, co se nedá naplánovat, napiš.
Tousty nějak zařídíme.
Pokud bereš léky na ,,bolesti duše?" tak mi to prosím řekni.