TransBaba_MansBody (52/165/73)

Vzhledem k množícím se dotazům, kdo na obrázcích jsem, jsem byl/a nucen/a obrázky vyměnit a vložit do nich muj skutečnej obličej, přestože jsou obrázky vygenerovaný pomocí AI a bohužel nejsou to momentky z mýho života.

Těžko říct, kde bych začal/a. Asi bude dobrý, když si každej najde to svý.
Možná si napřed přečti to, co patří tobě Gay, Bi-Hetero, FtM, MtF. Přesnějš pak pochopíš to ostatní, pokud si to teda budeš číst.

Jsem trans ženská v těle chlapa. Vím to o sobě odmalička. Ale žila jsem jako gay. Bohužel. jestli budu dál žít jako gay verzatil nebo nakonec změnu podstoupím, to záleží na tom, s kým se najdu. Konce konců, dá se šukat i péro pérem a nejen tak.
Necítím se být ženou, já žena jsem. Nejsem jako transvestiti, co se cítí být ženou a tak si oblékají dámský hadýrky a nastavujou svoje zadečky a tvrdí o sobě že jsou subinky. Nakonec vlastně pro chlapa neudělají nic, co ten chlap chce. Jen mu kouří a jen nastaví zadek. Sorry, ale někdo submisivní má bez keců sloužit tomu druhýmu celým tělem, ne jen vstupním a výstupním otvorem. Subinky v dámskym jsou podle mýho názoru jen promiskuitní pasivní gayové, co chtěj ulovit víc samců a tak jdou do dámskýho. Něco jinýho jsou samozřejmě trans ženský, který jsou v těle chlapa a oblečou se do dámskýho. Je to forma seberealizace, forma úlevy, ale i součást procesu změny pohlaví. No, já nejsem cibule. Žena, navrch chlap, na chlapa dámský hadry... Ne. Trvalo mi to dlouho, než jsem dokázala sebe sama přijmout, ale dneska je ze mě už hrdá ženská. Výjimečná ženská. Ženská s čurákem. Mam to, co obyčejný ženský nemaj a nemůžou manželům nabídnout ani kdyby chtěly. Stříkající péro. Jestli bych do změny pohlaví šla? Záleželo by, co by potenciální partner chtěl, jak moc vážně by to se mnou myslel. Určitě bych do toho nešla hned. Mam toho v životě za sebou dost na to, abych už nebyla naivní blbka. A věř mi, to všechno co bych mohla vyprávět... sexuoložka mi řekla, že tohle bylo už dost i na tři sebevraždy a já to ustála. Nechci psát o druhých konkrétně. Ale je neskutečný, jak lidi trpí sebelítostí. Jednou jedinkrát si do něj chlap pořádně zamrdal, a chudák z toho má invalidku trojku. Já mam za sebou dvě dost brutální znásilnění s masivní ztrátou krve a papíry na hlavu z toho nemám. Co mě skoro zničilo, bylo úmrtí úžasnýho partnera. Fotr mě naučil snášet bolest, maminka mě naučila milovat.
Pořád nemám pocit, že tohle by mě nějak vystihovalo. Zkusim to vzít systematicky, to možná zabere.
No hele, už od školky prostě panenky, kočárky. Ve školce to byl dost vopruz, protože vychovatelky mi panenky zakazovaly. Že si mam brát autíčka nebo plyšáky. Vyhráli plyšáci. JJ miluju medvědy :o) myslim i ty masový, dvounohý, ne jen plyšový. Ještě jako předškolaček jsem se zamiloval do strejdy. Táta mě za hraní s panenkama týral. Byl homofob a nesnes pomyšlení, že by jeho syn měl být buzerant. Ve škole, hned v první třídě, jsem ale zažil první skutečný zamilování do někoho mimo rodinu. Seděl se mnou v lavici a jmenoval se Fanda (skoro to zní jako panda, zase ten medvěd). V pubertě jsem se neskutečně zamiloval do kluka mý ségry, která ho nechtěla. Něco málo proběhlo, ale bylo to víc romantický než erotický, ale ne úplně platonický.
No a pak mi bylo konečně 18 a navštívila jsem sexuologa. Ten mi změnu pohlaví rozmlouval. Pořád mi vtloukal do hlavy, že bude lepší když budu žít jako gay. Že je to přeci taky láska a sex s chlapem, nebo ne? Dala jsem na něj a dodneška ho proklínám. Sice bych po kompletní změně pohlaví byla neplodná, ale byla bych ženská. Muj první vztah s gayem byl o přátelství a hlubokých citech. Ale po 8mi letech jsme se rozešli, protože nám neklapal sex. Pořád chtěl být máma. Druhej vztah byl neuvěřitelnej. Oskar byl fenomenální ve všech směrech. Ne neměl ho jak slon chobot. Bylo mi 26 a já chtěla neskutečně moc otěhotnět. Muj mateřskej pud byl v plnym proudu. Kočárky s miminkama… každej jsem musela pohoupat. Výlohy s kojeneckým prádlem... hotová cukrárna. Vztah s Oskarem byl... romantika na max, erotika na max. Pořád říkám, že Romeo & Julie vedle nás byli jen odvar z ponožek, natož slabej čajíček. Jenže po necelých 4 letech se zabil na padáku. Přes rok se mě chlap nesměl ani dotknout. Dalšího půl roku trvalo kámošovi než mě ukecal, abych mu podržela. A ono mi to pomohlo. Dostalo mě to z úzkostí a depresí. Citově jsem úplně ochladla a ztratila jsem zájem i o miminko. Myslela jsem, že se už nikdy nezamiluju, jak jsem se cejtila prázdná. Až po 3 letech od odchodu Oskara jsem cejtila potřebu se s někym obejmout. Vnímat jeho teplo. A tak jsem 2007 poznala současnýho bejvalýho. Ten byl kouzelnej, ale jen proto, že jsme se poznali. V průběhu let jsem zjistila, že jsem otrokyně na práci, služka, díra na mrdání a k cizím se choval líp než ke mě. City vyprchaly a odmítala jsem s ním sex. Nakonec mu zachutnali zajíčci jak jinak, vždyť je aktiv. Každej aktiv chce mladý tele. Teda, doufam že ne každej. Třeba by se pro mě nějakej s malym našel. Že mám v profilu nastaveno verzatil? Jo mám, jsem verzatil. Přizpůsobím se uspokojení druhýho.
Jak si představuju buducnost? No že neudělám stejnou chybu a neskončím s někým ve vztahu jen proto, že jsme si párkrát krásně zašukali. Už nejsem mladý naivní maso. Vážím si stability, toho, co mám a má to pro mě hodnotu. Říká se tomu střecha nad hlavou, domov. Vletět do vztahu s někym, stěhovat se, nová práce, doklady, noví lékaři... a za půl roku miláček zjistí, že mu vlastně nesedím... nebo že je lempl co střídá zaměstnání nebo je věčně na podpoře... bere si úvěry a spoléhá že bude mít kde bydlet, protože já platím nájem a zalepí mi tlamu semenem... No ne no. Z toho jsem fakt vyrostla. A spousta vrstevníků a starší mi dají za pravdu. Moje budoucnost může vypadat s každym jinak. Záleží, komu to se mnou bude klapat. Takže jestli jsi...

Gay: můžeš být pasiv verzatil nebo aktiv (ale s malym pro anál, velkej se do mě fakt nedostane, pokud se bez análu neobejdeš a máš velkýho, tak se fakt nedostaneš). Pokud pasiv, mam ho fakt 14/4. Jestli potřebuješ pro život mega vocas, pokračuj v prohlídce profilů. Taky záleží, jestli budeš schopen přijmout mojí ženskou duši. Vědomí, že tě šuká ženská nebo že šukáš ženskou.

Bi-Hetero: vlastně i v týhle skupině jsou pasivní verzatilní a aktivní. Myslim, že bi/hetero by snáz snášel vědomí, že uvnitř jsem ženská. Nebo by ho dokonce vzrušovalo, že má svou ženskou s pérem.

FtM: jsou to moc krásní chlapi a děsně jim sluší vousy. Jsou jemnější a hlubší než ostatní chlapi. Asi jsem naivní, ale myslim si že FtM by mojí ženskost vítal nejvíc. A žen on by byl chlap s jeskyňkou a já ženská s pérem? No nepasovalo by to do sebe? A... klidně se mi směj, ale poštěvák považuju za fantasický péro FtM chlapa. Taky se dá vykouřit.

MtF: nevím, nebyli by jsme lesbičky? :o) Nehádali by jsme se kdo bude dělat chlapa? Pokud by byla MtF po změně pohlaví, bylo by to míň o dohodách kdo bude chlap. Bylo by jasný, že já.

Jestli muj výlev někoho naštval, omlouvám se za to. To fakt nebylo záměrem. Jsme každej jinu bytostí, lišíme se. Díky tomu je svět mnohem krásnější. Tak se na mě nezlob, jestli se tě něco dotklo. Jestli ti neni něco jasný, zeptej se. Odpovím upřímně.
Měj prima nejen dnešní den. A děkuju za přečtení, za tvůj zájem.

   …žádné zprávy v knize návštěv